CESTA K CELISTVOSTI
KONSTELACE
Rodinné a sjednocující konstelace, konstelace vnitřních osob (částí, hlasů), konstelace traumatu, zdraví, financí...
Práce s rodinnými systémy vychází z metody německého terapeuta Berta Hellingera, který zjistil, že těžké osudy jeho klientů často souvisí s rodinnou historiií. Našel způsob, jak uvést rodinný systém do rovnováhy, a tím pomoci řešit současné obtíže.
Rodinný systém (tak jako každý jiný systém) tvoří celek, který se snaží udržet rovnováhu, a tak se stane, že nevědomě na sebe bereme tíhu (osud) člena rodiny, kterému nebylo dovoleno se narodit, který byl vyloučen, zapomenut, o kterém se nesmělo mluvit nebo byl odsuzován, který předčasně zemřel, zůstal osamocen, nebo měl jinak těžký osud. V rozvedeném nebo nefunkčním manželství dítě přebírá úlohu partnera, stane se "dospělým" - „přestává být dítětem“. Neporožije fázi bezstarostného dětství, a to má neblahý vliv na jeho další život a partnerské vztahy. (Od partnera potřebuje to, co postrádal v dětství, ale žádný parter mu toto nemůže dát.)
Děti si nedovolují být šťastnější než rodiče, nebo nesou zátěž či výhody rodičů, které jim nepatří, nebo se rozhodnou, že nikdy nebudou jako oni, nebo rodiče nepřijímají. Tím však nepřijímají ani samy sebe, svoje kořeny a sílu, protože život dostaly od rodičů, ti zase od svých rodičů... Všichni jsme součástí rodinného systému. (Všichni jsme součástí CELKU.) S rodinou jsme spojeni celé generace. Nevědomky formují kvalitu našeho prožívání, zdraví, našich vztahů – k sobě, rodičům, partnerům, dětem…, vytváří vzorce přesvědčení a očekávání, skrze něž (ne)vnímáme přítomnost a nežijeme "svůj" život. Často se stává, že se v rodinách opakují stejné příběhy v průběhu několika generací. V rodinných konstelacích se ukazuje, že když si nevyřešíme své problémy, automaticky je předáváme k řešení našim potomkům. Postavením konstelace, pomáháme nejen sobě, ale i předkům a svým potomkům - zastavujeme destruktivní programy.
Konstelace umožňují podívat se na jakékoliv téma– zdravotní, pracovní, finanční, vztahové, emoční, rozhodovací, trauma, sebepřijetí, sebehodnota, smrt, potrat, pocity viny, rozvod..., problém s dětmi (anorexie, bulimie, nemoc, drogy, vzteká se, bojí, je smutné, nemůže si najít partnera, práci…). Pomáhají uzdravit kořeny (máme-li zdravé kořeny, můžeme růst a kvést), přijmout rodiče (rod), zahojit vztahy, osvobodit se z nevědomých vlivů, převzatých rolí, zátěže a pocitů viny, "správně" se rozvést a rozejít (abychom nezůstali "zapleteni", to znamená, abychom byli připraveni nechat přijít nové - jiné). Přinášejí důvěru v život a sebelásku, která je předpokladem zdravé lásky bez závislosti.
Vidíme, že vše je spojeno se vším a nikdo není vinen ani vyloučen. Vidíme, že "viník" je (byl) obětí a že oběť se stává "viníkem".
Mnoha zkušenstmi v nejrozmanitějších rolích zástupců (otec, matka, dítě, vrah, oběť, alkoholik, mnich, sexualita, peníze, život, narození, smrt, symptom, hojnost, radost, žal, vztek, národ...) se vědomí rozšiřuje a odhaluje nepodmíněnou PRAVDU - PRAVDU NAD PROTIKLADY" - "vstupujeme" do Celistvosti, která nás obklopuje, JSME JÍ i její součástí. Jsme kapkou v moři i mořem v kapce.
Jak se konstelace provádí:
Klient si z účastníků semináře vybere zástupce, tak, jak mu řekne průvodce konstelacemi (lektor), např. rodiče, sourozence, tetu, symptom nemoci, svůj strach, nespavost, depresi…, a také zpravidla i zástupce za sebe. Rozestaví je tak, jak to odpovídá jeho vnitřnímu obrazu, jak to cítí, bez předem promyšleného plánu. Reakce zástupců jsou překvapivě shodné s pocity těch, které představují. Získáváme tak informace o rodinném systému a o jeho skryté dynamice. Ukazuje se, kdo v systému chybí a kdo převzal jeho úlohu. Doplněním chybějících členů systému, projevením vnitřních impulsů zástupců a všeho, co bylo skryto, začíná hojivý proces, který působí nejen na klienta, ale na celý systém. (Vědomí jednotlivce ovlivňuje vědomí celku, a naopak.) Konstelace má přínos nejen pro klienta a zvolené zástupce, ale i pro ty, kteří proces sledují.
Je dobré se předem informovat o těkých událostech v rodině (2-3 generace zpět): Těžké a chronické nemoci, úmrtí do 40 let věku, potraty, izolace (klášter, vězení, psychiatrie…), majetkové křivdy, emigrace, velké utrpení (válka, koncentrační tábor, výslechy, sebevraždy)... Důležití jsou ti, o nichž se nesmělo mluvit nebo se o nich mluvilo špatně, i bývalí partneři a nevlastní děti.
